Homosexualita u nás i ve světě: Hraje v ní roli genetika?

I když dnes přiznání toho, že jste homosexuál, není takovým rizikem, jako v předešlých letech a staletích, mnozí mají vůči této sexuální orientaci stále řadu předsudků. Ty navíc často zesiluje snaha o narovnání práv, která lidé s touto orientací často postrádají. Také se s tímto tématem často spojuje latentní homosexualita a homosexualita u zvířat. V případě, že vás toto téma zajímá, pohodlně se posaďte, protože si na tuto orientaci posvítíme zblízka.

Mnoho lidí při sledování pornografie baví lesbický sex. Ve skutečném životě však mohou mít vůči této sexuální menšině řadu předsudků, kterými omlouvají odpírání některých důležitých práv. (Například právo na uzavření plnohodnotného manželství, právo na adopci, právo na vdovský a vdovecký důchod, vznik společného jmění manželů a podobně.) 

Přečtěte si: Jak se projevuje asexualita?

Zatímco někteří lidé mají pouze strach z neznámého, další téma homosexuality pojímají jako kulturní válku. (Což je ta horší z obou možností.) V neposlední řadě pak může jít i o latentní homosexuály, kteří si přejí zapadnout do společenského standardu, ale mohou pociťovat silnou vnitřní frustraci z toho, že někdo jiný má odvahu bojovat za uznání své jinakosti. (Místo toho, aby se snažil podřídit většině.)

Přečtěte si: Kdo je to pansexuál?

Co je homosexualita?

Někteří lidé se řadí mezi bisexuály. To znamená, že pociťují přitažlivost, jak k opačnému pohlaví, tak ke svému vlastnímu pohlaví. Homosexuálové to mají podobně, jako heterosexuálové, o kterých jsme hovořili nedávno. Přitahuje je pouze jedno pohlaví, ve srovnání s většinovou orientací se jim však líbí lidé stejného pohlaví a nikdo jiný.

Latentní homosexuál je pak člověk, který žije podle společenských norem (v naší společnosti se tedy chová jako heterosexuál), a to i přesto, že vnímá skrytou přitažlivost k lidem, kteří jsou stejného pohlaví. Někdy si to člověk příliš neuvědomuje, jindy to o sobě ví, ale z nějakého důvodu se snaží tuto touhu potlačit.

Má na ni vliv genetika?

Homosexualita se dlouho považovala za úchylku/nemoc a v některých zemích je i v dnešní době trestná. Lékaři a vědci se snaží z hlediska poznání přijít na to, jestli má na homosexuální orientaci vliv něco konkrétního, ukázalo se však, že homosexualita a genetika spolu nijak nesouvisí. Podle našeho názoru také není třeba se bát toho, že dva homosexuálové vychovají dalšího homosexuála, protože řadě heterosexuálů se rodí homosexuální potomci. Dokonce se hovoří o tom, že strach mužů z toho, že by mohli být v době svého sdružování (například ve spolku) a sdílení považováni za homosexuály, s velkou pravděpodobností vedlo k oslabení mužských přátelství a vazeb. (Ve srovnání s tím, jaké sociální a přátelské vazby panují u sdružujících se žen.)

Je to proti přírodě?

Možná se budete divit, ale homosexualita je běžná i v přírodě. Homosexuální bývají například šimpanzi, delfíni a albatrosi. Normalitu tohoto jevu v přírodě dokonce potvrzuje studie vědců z Kalifornské univerzity. Má se za to, že toto chování může přispívat ke kontrole populace živočišných druhů, s jistotou to ale zatím nevíme. Být gay tedy možná přispívá k tomu, že naše společnost může správně fungovat. (Čtěte jako: Zůstane více zdrojů pro vaše potomky. Zároveň je tu další dospělá osoba, která se postará o to, aby vaše dítě nespadlo pod kola jedoucího automobilu.)

Přečtěte si: Co to znamená gerontofilie?

Homosexualita v Česku

I přesto, že je výskyt homosexuality v populaci tak diskutovaný, ve skutečnosti odborníci netuší, kolik homosexuálů mezi námi žije. Nedá se tedy ani zjistit, jestli lidí s touto orientací ubývá, nebo přibývá. Případně, jestli je jejich množství stále přibližně stejné. Často se operuje s údajem 4 %, toto číslo ale nebude s největší pravděpodobností přesné. Coming-outu (což je veřejné přiznání) pak může bránit například nepřátelské naladění ve společnosti, náboženství, postoj jiných členů rodiny a přátel (osobně známe lesbičky, které po uzavření registrovaného partnerství rodina nekompromisně zavrhla) či malý počet coming-outů v blízkém okolí. (Lidé tedy mohou mít pocit, že budou se svou orientací vyčnívat, i když to tak ve skutečnosti být nemusí.)

Přečtěte si: Co je to hypersexualita?

Vnímání veřejnosti

Někteří lidé mají pocit, že jde o módní trend či o znak rozpadu civilizace. Ve skutečnosti ale homosexualita existovala už v antice. (A podívejte se, společně jsme to jako lidstvo dotáhli až do roku 2024 ) Také je v poslední době trendy spojovat homosexualitu s pedofilií (což je jeden z “argumentů” proti možnosti adopce stejnopohlavními páry). Mezi homosexualitou a pedofilií však neexistuje žádné rovnítko. Pedofilií často trpí i heterosexuálové, kteří děti mívají.

Poměrně běžná je (byť se o tom často nemluví) homosexualita v křesťanství. Přesvědčit se o tom můžeme pokaždé, když se dočteme o kauze zneužívání dětí nějakým představitelem církve. (Čímž neházíme duchovní do jednoho pytle, pouze konstatujeme existující jev.)

Ať už každopádně patříte mezi heterosexuály, homosexuály nebo máte jinou sexuální orientaci, nikdy nezapomínejte na konsent.