Panenská blána (hymen): Jaký má význam ve světě intimity?

Jen málokterý koncept v oblasti sexuality je tak všudypřítomný a problematický, jako ten, který se týká panenské blány a panenství. A to nejen historicky, ale i nábožensky. V některých zemích dokonce ženy i v dnešní době mohou za ztrátu hymenu, například i nedobrovolnou, čekat velmi drastické tresty. Proto se podíváme, jaký je jeho příběh a proč mu i dnes mnozí přikládají velkou roli.

Pokud by se ženy z dnešní doby vrátily o několik staletí zpět v čase, tím nejvíc zásadním, co by určovalo jejich hodnotu ve společnosti, a také to, co by výrazně ovlivnilo jejich perspektivu na výhodný sňatek, byla skutečnost, zda je žena ještě panna. (V některých kulturách tento požadavek na čistotu stále platí i v dnešní době.) Kromě velmi ponižující zkoušky panenství (které byly někdy podrobeny například budoucí manželky monarchů) se sledovalo i zakrvácené prostěradlo po první společné noci, které mělo jasně signalizovat, že sňatek byl konzumován a že nevěsta byla sexuálně nezkušená.

Deflorace ale mohla být před sňatkem i nástrojem pro získání výhod. Klidně se mohlo stát, že poctivá a nedotčená dívka byla krátce před jeho uzavřením cíleně znásilněna, což mohlo vést k různým sankcím, včetně vyhnání nevinné ženy pryč z města. Stačilo mít pouze postranní záměry a dobrý plán.

Jakou roli hymen hraje v lidské biologii? A má vůbec nějakou?

Co je panenská blána (hymen)?

Hymen, nebo také lidově panenská blána, je umístěna zhruba 1-2 cm za poševním vchodem a je nedílnou součástí ženské vagíny. Jeho podoba není u všech žen stejná, ale má se za to, že má tvar, který se podobá roztřepenému věnci. (Z toho důvodu také z historie známe sousloví ztratit věneček/přijít o věneček.) Technicky vzato jde o záhyby sliznice, které mohou být různě poskládány přes sebe. Aby mohla z těla odcházet například menstruační krev, jsou v panenské bláně díry. V současné době existuje zákrok, během kterého může dojít k sešití panenské blány (hymenoplastika). V praxi o to ale není v našich končinách úplně moc zájem. Spíše jen z důvodu vrozené neprůchodnosti, což je vážný zdravotní i funkční problém.

Když dojde k defloraci panenské blány, žena trochu krvácí. Následkem toho tedy může muž poznat, že je žena sexuálně nezkušená. Na druhou stranu, existovaly případy, kdy žena nevědomky protrhla panenskou blánu při běžných aktivitách (sport, zavádění tamponu…) a ani o tom nevěděla. Případně se může stát, že ji žena nemá vůbec. Konkrétní biologický význam pak pro fungování těla hymen úplně nemá. (Zatím se na něj ani přes veškerou snahu nepodařilo přijít.)

Panenská blána jako ukazatel cti

Z náboženských a historických důvodů byla (a někde stále je) neporušená panenská blána symbolem čistoty a cti. Často je s ním spojována i hodnota ženy a spousta lidí se i dnes snaží přijít na to, zda se dá na první pohled nějak fyzicky poznat, zda už měla žena sex. (Ujišťujeme vás, že nic takového nepoznáte, pokud vám to ona sama dobrovolně neřekne.)

Hymen jako zdroj strachu

Sociální studie v egyptské Gíze zjistila, že většina dotazovaných žen zažívá před svatební nocí úzkost a strach a během ní a po ní bolest a paniku kvůli představám o panenství a panenské bláně. V libanonském průzkumu mezi univerzitními studentkami z roku 2013 téměř 43 % dotázaných žen uvedlo, že by neměly předmanželský sex ze strachu, aby o svatební noci nekrvácely. Další libanonská studie, tato z roku 2017, zjistila, že ze 416 dotazovaných žen jich přibližně 40 % uvedlo, že měly anální nebo orální sex, aby si ochránily panenskou blánu před manželstvím.

Mýtus o panenské bláně neovlivňuje pouze sexuální pohodu žen a jejich rovnost – může jim bránit v přístupu ke spravedlnosti. Pákistán teprve nedávno zakázal testy panenství u obětí znásilnění v soudních případech; několik zemí, zejména v Asii, na Blízkém východě a v severní a jižní Africe, je ale stále provádí.

Zdroj útlaku a vražd ze cti

Tresty, které afghánské ženy postihují, kdykoli se objeví obvinění z předmanželského sexu a ztráty panenství, včetně trestu smrti, jsou extrémní, diskriminační a nejsou v trestním zákoníku, uvedli aktivisté. „Viděla jsem ženu, která byla veřejně ponižována a mučena, protože údajně přišla o panenství před svatební nocí,“ řekla Suraya Subhrangová, zmocněnkyně pro práva žen v Afghánské nezávislé komisi pro lidská práva (AIHRC).

„Vraždy ze cti uznávají právo muže beztrestně zabít ženu kvůli újmě, kterou její nemorální činy způsobily rodinné cti,“ uvedla asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) v prosinci 2010. Dodala, že tyto vraždy jsou jednoduše založeny na hluboce zakořeněných kulturních přesvědčeních, nikoli na náboženství. „Muži obvykle zůstávají za ‚vraždy ze cti‘ nepotrestáni,“ řekla Subhrang agentuře IRIN.

Proč je tohle téma problém a měli bychom ho přestat tolik řešit

Tlak spojený s panenstvím vyvolává úzkost, stigma a stud jak u těch, kteří ho ještě mají, tak u těch, kteří už ho nemají. Čím více zdůrazňujeme panenství jako cíl, tím více se mlčí o skutečně důležitých otázkách, jako je potěšení, sexualita a konsent. Dalším velkým problémem je, že společnost příliš často vnímá a přistupuje k diskuzím o panenství mužů a žen odlišně. Stačí si vzpomenout na genderové konotace pojmů „zachovat si ho“ a „ztratit ho“ – a na to, jak jsou ti, kdo mají penis, často oslavováni za to, že ho ztratili, zatímco ti, kdo mají vulvu, jsou hanobeni za to, že si ho nezachovali.