Heterosexualita: Jak to s ní vlastně je?

Někteří lidé mají pocit, že být hetero je jediné správné a normální. Další zase mohou mít pocit, že v době, kdy se ke slovu dostávají i jiné orientace, jsou heterosexuálové dokonce ohrožený druh. Ve skutečnosti jsou ale druhy sexuality velice pestré, takže ani každý heterosexuál není úplně stejný. A zvlášť to platí o ženách. Chcete vědět víc?

Kdo je to bisexuál, to už určitě víte. Neobvyklá není ani asexualita, která znamená, že lidé nemusí pociťovat silnou sexuální touhu. (Případně ji také nemusí mít vůbec.) Každý z nás to má ale trochu jinak, protože sexualita je ve skutečnosti spektrum, takže to, že se hlásíte spolu se svými kamarády a rodinnými příslušníky k heterosexualitě automaticky neznamená, že vše vnímáte stejně.

Tip: Den D a první sex

Na to, kdo je hererosexuál, neexistuje jednoduchá odpověď. Technicky vzato jde o lidi, které přitahují jedinci opačného pohlaví a nepociťují sexuální ani romantickou náklonnost k někomu ze stejného tábora. Heterosexualita zároveň nebyla pozorována jen u lidí, ale i u zvířat. (Což však platí i o homosexualitě.)

Přečtěte si: Kdo je to pansexuál?

Může to mít ale straight žena i jinak? A jde nějak poznat, že možná nejste heterosexuální, jak jste si celý život mysleli?

Mýty o heterosexualitě

Začneme něčím skutečně zajímavým. Podíváme se totiž na nejčastější mýty, které se s heterosexualitou pojí, a o kterých jste možná dosud nevěděli.

Transgender jedinci nejsou heterosexuální

Ve skutečnosti je to lež. Mnoho transgender osob jsou ve skutečnosti heterosexuálové. Termín transgender se týká genderové identity (zjednodušeně řečeno, jestli sami sebe vnitřně vnímáme jako muže nebo ženu), nikoliv od sexuální orientace.

Heterosexualita není fluidní

Taktéž to není pravda. Heterosexuálové se mohou v určitých obdobích identifikovat s jinou orientací, například s asexualitou či s homosexualitou. 

Tip: Víte, co je to hypersexualita?

Heterosexualita je normální

I když je heterosexualita jednou z nejčastějších orientací, lidé, kteří mají jinou orientaci, jsou také naprosto normální. (Nezapomínejte, sexualita je spektrum.) Toto myšlení je navíc nebezpečné, protože pokud se časem vaše sexualita promění, může to vést k rozvoji depresí a ke zvýšení počtu sebevražd. (Pokud chcete vědět, kam potlačování vlastní sexuality vede, doporučíme vám omrknout dobovou sérii Ku’damm, která má 3 x 3 díly.)

Heterosexuální ženy

V úvodu jsme mluvili o tom, že heterosexuální ženy to mohou mít ve srovnání s heterosexuálními muži trochu jinak, čímž se zabývali i odborníci. Heterosexuální ženy, které samy sebe klasifikují jako heterosexuální, totiž mnohem častěji vykazují náklonnost i ke svému vlastnímu pohlaví.

Mezi hlavní hypotézy, které by mohly vysvětlovat tento jev, patří možnost, že se ženy rodí jako bisexuální a následná orientace se odvíjí podle toho, jakým byly vystaveny stimulům (například, že mají chtít heterosexuální vztah, sledování tradičních pohádek, hovory o svatbě a podobně). Další hypotézou je, že ženy nemají založenou biologickou sexuální orientaci, takže mohou snáze reagovat na kulturní a společenské vlivy. Také ale může jít o vedlejší dopad všudypřítomné sexualizace ženského těla ve společnosti, na které mohou ženy taktéž začít reagovat sexuálně. Také však může jít o to, že ženy jsou vnímavější na emoce a tělesné vjemy, nehledě na to, od koho přesně vychází, takže mohou vyhledávat kontakt se svým pohlavím.

Samozřejmě ale existují i ženy, které si nedovedou sexuální nebo romantický vztah s jinou ženou představit a je to naprosto v pořádku. Pouze to ukazuje, že i zdánlivě heterosexuální ženy nejsou všechny stejné.

Test heterosexuality

Nebudeme vás posílat k sexuologovi, protože s trochou upřímnosti dokážete po nějaké době sami přijít na to, zda jste skutečně heterosexuální, či vykazujete známky jiné sexuální orientace.

Přečtěte si: Jak to mají lesbičky?

Dobrým vodítkem mohou být erotické sny, ve kterých můžete mít styk se stejným pohlavím. Hodně napovědět mohou i vaše soukromé fantazie. Také se často stává, že nám do toho vstupují i jiné orientace. Například si můžeme celý život myslet, že jsme bisexuálové, abychom posléze zjistili, že jsme homosexuálové. (A naopak.)

Zároveň je běžné, že lidé až v pozdějším věku zjišťují, že si o sobě celou dobu mysleli něco, co vlastně nebyla pravda. (Proto mohou například zralí muži s rodinou všechny překvapit svým coming outem a odchodem.) Jiní lidé zase mají ve své sexualitě jasno už od narození a vnímají ji jako svoji pevnou součást. Opravdu je to ale velmi individuální a rozhodně není nic špatného na tom, když budete sebe a své preference čas od času podrobovat vnitřní kontrole. Něco se ve vás může změnit, ale také nemusí, v obou případech je to ale naprosto normální a dá se s tím žít. Ať už ale budete mít sex s kýmkoliv, vždy je důležitý konsent.

Pochybovali jste někdy o své heterosexualitě?